Kultura je pro zdravou společnost nejdůležitější. Pokud jde o společenskou sebereflexi, rozhodně důležitější než technologie. Takové vnímaní se však bohužel z představ dokumentů ministerstva školství postupem doby zcela vytratilo.

Hodinové rozhovory o vědě s předními výzkumníky z oblasti Studií vědy a technologií (sociology, antropology, historiky) a s přírodními vědci nabízejícími reflexi svého bádání, oborů i vědeckých kariér.

Skupina vyučujících z Univerzity Karlovy prostřednictvím konání seminářů a veřejných diskusí reaguje na absenci veřejné diskuse o plánované reformě terciárního vzdělávání a fatální nedostatky stávajícího návrhu reformy:

"Jsme přesvědčeni, že akademická obec již vyčerpala většinu možností, jak navázat s politiky věcnou, odborně zakotvenou diskusi. Arogance, bagatelizace či přehlížení jsou obvyklou odpovědí na výhrady vznášené z velké části vysokých škol. Proto hledáme způsob, jak ukázat náš nesouhlas s navrhovanými reformami a způsobem jejich příprav ještě jinak."

Jde o pracovní dokument vytvořený skupinou vědců, který zachycuje jejich představu o společensky zodpovědném, užitečném a relevatním výzkumu.

Organizace prosazující veřejnou vykazetelnost a ekologickou udržitelnost výzkumu. Zaměřuje se především na sledování vývoje v oblasti biotechnologického výzkumu. Usiluje o rozvoj pojetí vědy celkově odlišného od současného mainstreamu.

Stránka provozovaná sítí Worldwide Virtual Network of Young Researchers Working on Science and Society Issues, která se věnuje studiu vztahu vědy a společnosti. Příspevky jsou rozděleny do 4 sekcí:
- vládnutí v podmínkách složitosti, nejistoty a plurality
- komunikace mezi pluralitnímu perspektivami a výzkum v komunitách
- nové styly vládnutí a ICT nástroje
- umění jako rozhraní mezi vědou a společností.
Najdeme v nich aviza konferencí a dalších akcí, recenze knih, informace o projektech nebo nabídku pracovních míst v oblasti STS.

„Excelence“, ke které má česká věda obrozená novými pravidly hodnocení a financování směřovat, se pozná podle vlivu („impaktu“) v rámci specializované akademické obce a ve společnosti. Ukazatelem vlivu v akademické obci je počet publikací v impaktovaných časopisech. Jde o časopisy, u nichž se sleduje citovanost publikovaných textů v ostatních z oněch sledovaných časopisů. Naprostá většina z nich vychází v anglosaském světě. Vliv ve společnosti se pojímá vpodstatě jako inovační využitelnost a měří počtem zaregistrovaných patentů, ověřených technologií, prototypů či třeba plemen. České společenské vědy, které nevytvářejí patenty a jejichž výsledky jsou zřídkakdy publikovány v zahraničních impaktovaných časopisech, mají problém. Jak mohou vykázat, že do nich vkládané veřejné peníze nemizí v černé díře?

Internetová stránka francouzského biologa J. Testarta, otce prvního francouzského dítěte ze zkumavky, nabízenící kritické reflexe současného vývoje výzkumu a vztahu vědy a společnosti.

Dne 12. 5., byla představena dlouho očekávaná Bílá kniha terciárního vzdělávání (BK), která nastiňuje budoucno českých vysokých škol. Bylo to formou show ve vládním paláci. Kamery vrčely, Topolánci a jejich věrní předli. Ti, kdo očekávali nástin řešení základních oblastí, byli ovšem poněkud zklamáni. BK zůstala do značné míry u výčtu poměrně známých faktů o českém terciárním školství a v představách přestavby vysokých škol působí velmi mlhavě.

Konference je organizována v rámci projektu /Mezinárodní audit výzkumu,
vývoje a inovací v ČR a implementace jeho výsledků do strategických
dokumentů (Audit VaVaI)/, realizovaného v rámci Operačního programu
Vzdělávání pro konkurenceschopnost.