Na základě zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací byl vypracován a uvádí se do praxe nový způsob hodnocení hlavních výstupů vědecké práce. Jde o hodnocení, ze kterého se odvíjí podstatná část financování vědeckých institucí prostřednictvím jejich „resortu“. Veškeré publikované výsledky se přepočítávají na body. Hodnota jednoho bodu se předpokládá 5000 Kč/rok po dobu 5 let. Byl vypracován algoritmus hodnocení publikačních výstupů (viz Úřad vlády č.j.10810/2008-RVV).

Reflexe, návrhy a doporučení, které vypracovalo Národní kontaktní centrum - ženy a věda ke koncepcím výzkumu a vývoje v ČR nebo stávající vědecké praxi.

Weblog Centra pro genetiku a společnost nabízející reflexe a komentáře k výzkumu v oblasti lidských biotechnologií.

KDE: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
        Celetná 20, Modrá posluchárna
KDY: pondělí 30. listopadu 2009
        od 16 do 18 hodin

Reakce klíčových vědních institucí i diskusní fóra, která se vyjadřují ke změnám financování a fungování české vědy.

Síť neziskových organizací a jednotlivců, která kriticky rozebrala 7. rámcový program EK a prakticky vytvořila alternativní návrh.

Je věda strážkyní pravdy, která by měla přinášet ze své dobře střežené a ještě lépe financované věže ze slonoviny odborná řešení politických sporů? Anebo je sama jejich předmětem? O dělaní politiky pod praporem vědy píše socioložka Tereza Stöckelová.

Podle nedávných zpráv všechno nasvědčuje tomu, že financování vysokého školství a vědy v Česku v nejbližších letech projde poměrně zásadní reformou. O její definitivní podobě sice zatím není rozhodnuto, nicméně zdá se být čím dál tím pravděpodobnější, že jednou z jejich podstatných součástí bude zavedení školného na univerzitách. Do svého návrhu připravovaných změn je začlenil premiérův poradní tým a tuto myšlenku poté podpořil i sněm rektorů. Jejich souhlasu se nelze divit - další zdroj peněz, nezávislý na státním rozpočtu, vysoké školy pochopitelně uvítají. Celý záměr se zřejmě opírá o jednoduchou logiku: je všeobecně známo, že lidé s vysokoškolským vzděláním mají v průměru výrazně vyšší příjmy nežli ti, kteří diplom nemají. (To je nejspíš také současně jedna z vícerých příčin, proč se na univerzity hlásí stále rostoucí počet uchazečů.)

Jedno z nejaktivnějších občanských sdružení na poli vědní politiky a reflexe vývojem vědy v Evropě. Tato francouzská organizace se věnuje jak situaci ve Francii, tak v EU. Na pozdim 2007 pořádala například sérii věřejných debat Dialoques Sciences-Planete, v rámci kterých se probírala role vědy v definici a řešení problémů konce ropné ekonomiky, bezpečnosti nebo biodiverzity.

Iniciativa vystupující proti zneužívání žen v oblasti lidských biotechnologií.