Věda je dnes stále výslovněji hodnocena, financována a legitimována podle své společenské využitelnosti. Dokonce i tzv. základní výzkum je legitimován tím, že jednou přispěje ke vzniku prakticky uplatnitelných výstupů (jakkoli dlouhodobý a nepřímý proces s nejistými výsledky to nutně bude). Současná reforma české vědní politiky se např. odehrává s cílem „vytvořit inovační prostředí tak, aby platilo: 'Věda dělá z peněz znalosti, inovace dělají ze znalostí peníze'" [Návrh reformy systému výzkumy, vývoje a inovací v České republice; oddíl III.1.1.; http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=495427]. V probíhajících debatách o reformě zaznívají hlasy hájící pojetí vědy jako poznávání (které nemá a nemůže být motivováno logikou praktické účelnosti a využitelnosti) i hlasy, které s požadavkem na užitečnost souhlasí, ale kritizují způsoby, jakými je chtějí zastánci navržené podoby reformy dosahovat (arénou debaty se staly například blogy Václava Hořejšího nebo Jiřího Zlatušky na www.aktuálně.cz).
Na této stránce se snažíme na otázku společenské využitelnosti vědy nabídnout ještě trochu jiný pohled. Vzhledem k tomu, jak velké finanční prostředky z veřejných rozpočtů dnes do vědy vstupují, je podle nás zcela oprávněné požadovat, aby vědecké výsledky byly společensky užitečné a vykazatelné. Diskuze, kterou velmi potřebujeme a která zde doposud vpodstatě chybí, se ale musí týkat toho, jakých podob společenská užitečnost a přínos vědy může a má nabývat. Vědění a technologie užitečné pro jaké sociální skupiny? Spojenou s jakým rozdělením statků ve společnosti? Ve prospěch jakých budoucností lidstva? Ekonomická využitelnost vědění (vytvářená skrze různé formy ochrany duševního vlastnictví), tak jak je omezeně pojednána např. v současné české vědní politice, má alternativy, které je podle nás potřeba zviditelnit a podpořit.
Debaty u využitelnosti vědy se vedou na mnoha místech v západních zemích. Vedou je vědci, neziskové organizace, angažovaní občané. I když přímý vliv těchto debat na vědní politiku stále není velký, jejich přítomnost ve veřejném prostoru vytváří důležité místo reflexe. A nezůstává jen u debat. Rozvíjejí se praktické projekty např. v podobě výzkumné spolupráce mezi univerzitami a místními komunitami nebo pacientskými sdruženími, které rozrušují monopol průmyslu na reprezentaci společnosti ve vztahu ke vědě a na definici společenské užitečnosti.
Tato stránky přináší odkazy na organizace, kauzy a projekty, které se snaží otevírat diskuze o společenské využitelnosti vědy a vytvářet praktické možnosti propojování a spolupráce mezi vědci a dalšími sociálními aktéry. Tyto odkazy mohou sloužit jako zdroje pro reflexi situace v České republice a inspirace pro zdejší iniciativy. Zároveň ukazují, že vědecky systém v západních zemích, která je nám předkládán jako bezvadně fungující a konsolidovaný ideál „k dohnání", je také předmětem sporů a kritických debat a že k němu jsou mnoha sociálními aktéry vymýšleny a vyjednávány alternativy.