Na základě zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací byl vypracován a uvádí se do praxe nový způsob hodnocení hlavních výstupů vědecké práce. Jde o hodnocení, ze kterého se odvíjí podstatná část financování vědeckých institucí prostřednictvím jejich „resortu“. Veškeré publikované výsledky se přepočítávají na body. Hodnota jednoho bodu se předpokládá 5000 Kč/rok po dobu 5 let. Byl vypracován algoritmus hodnocení publikačních výstupů (viz Úřad vlády č.j.10810/2008-RVV).

Reflexe, návrhy a doporučení, které vypracovalo Národní kontaktní centrum - ženy a věda ke koncepcím výzkumu a vývoje v ČR nebo stávající vědecké praxi.

KDE: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
        Celetná 20, Modrá posluchárna
KDY: pondělí 30. listopadu 2009
        od 16 do 18 hodin

Reakce klíčových vědních institucí i diskusní fóra, která se vyjadřují ke změnám financování a fungování české vědy.

Podle nedávných zpráv všechno nasvědčuje tomu, že financování vysokého školství a vědy v Česku v nejbližších letech projde poměrně zásadní reformou. O její definitivní podobě sice zatím není rozhodnuto, nicméně zdá se být čím dál tím pravděpodobnější, že jednou z jejich podstatných součástí bude zavedení školného na univerzitách. Do svého návrhu připravovaných změn je začlenil premiérův poradní tým a tuto myšlenku poté podpořil i sněm rektorů. Jejich souhlasu se nelze divit - další zdroj peněz, nezávislý na státním rozpočtu, vysoké školy pochopitelně uvítají. Celý záměr se zřejmě opírá o jednoduchou logiku: je všeobecně známo, že lidé s vysokoškolským vzděláním mají v průměru výrazně vyšší příjmy nežli ti, kteří diplom nemají. (To je nejspíš také současně jedna z vícerých příčin, proč se na univerzity hlásí stále rostoucí počet uchazečů.)

Kultura je pro zdravou společnost nejdůležitější. Pokud jde o společenskou sebereflexi, rozhodně důležitější než technologie. Takové vnímaní se však bohužel z představ dokumentů ministerstva školství postupem doby zcela vytratilo.

Dne 12. 5., byla představena dlouho očekávaná Bílá kniha terciárního vzdělávání (BK), která nastiňuje budoucno českých vysokých škol. Bylo to formou show ve vládním paláci. Kamery vrčely, Topolánci a jejich věrní předli. Ti, kdo očekávali nástin řešení základních oblastí, byli ovšem poněkud zklamáni. BK zůstala do značné míry u výčtu poměrně známých faktů o českém terciárním školství a v představách přestavby vysokých škol působí velmi mlhavě.

Konference je organizována v rámci projektu /Mezinárodní audit výzkumu,
vývoje a inovací v ČR a implementace jeho výsledků do strategických
dokumentů (Audit VaVaI)/, realizovaného v rámci Operačního programu
Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Před několika týdny jsem zde psal o zlověstném plánu Rady pro výzkum a vývoj (RVV) vedoucímu k oslabení základního výzkumu v této zemi a především k postupné likvidaci nejproduktivnější části českého výzkumu, Akademie věd.
Jen pro pořádek poznamenávám, že Akademie věd je, trochu zjednodušeně řečeno, soustavou 55 pracovišť s právním statutem „veřejných výzkumných institucí“ (v.v.i.; valnou většinou samostatných výzkumných ústavů), jejichž zřizovatelem je instituce státní správy zvaná také „Akademie věd“. Tato soustava (státní instituce plus jí podléhající v.v.i.) je velmi demokraticky (podobně jako třeba university) řízena volenými orgány - předsedou, Akademickou radou a Akademickým sněmem (viz zde).

Petice iniciovaná Šárkou Nečasovou z matematického ústavu AV ČR se obrací především na držitelky a držitele prestižního ocenění pro začínající vědecké pracovnice a pracovníky. Prohlášení a petice je adresována předsedovi vlády a zároveň předsedovi Rady pro výzkum a vývoj Janu Fišerovi.